Co je to DNS?
DNS je moderní celosvětově uznávaná rehabilitační metoda široce využívána nejen ve fyzioterapii a příbuzných oborech medicíny, ale také v tréninku . Je to ucelený diagnostický a terapeutický koncept, jehož autorem je známý fyzioterapeut Prof.PaedDr.Pavel Kolář, Ph.D. Koncept DNS je založen na poznatcích z vývojové kineziologie, tedy na neurofyziologických aspektech zrání motorického systému a využívá teoretických znalostí klíčových principů chování lidské motoriky v diagnostice (při vyšetření ,testování a analýze pohybu), a praktických dovedností v následné terapii (cvičení, náprava hybných stereotypů).Základem léčby je tedy kvalitní vyšetření a následná terapie, která využívá dětských vývojových pozic (0–14 měsíců) k odstranění obtíží za pomoci cvičení. Prostřednictvím této techniky ovlivňujeme svaly v jejich funkci lokomoční (pohybové), ale i posturální (stabilizační, zpevňovací). Koncept respektuje začlenění svalů do jednotlivých biomechanických řetězců. Cvičení tedy neprobíhají tzv. analyticky, jako například na posilovacích strojích ve fitness, ale jednotlivé cvičební pozice a polohy vycházejí z vývojových stádií člověk (pohybové vzory dle dítěte do cca 1,5 roku věku) a respektují tak fyziologii pohybu, tedy jeho provedení ve všech rovinách. Při DNS vycházíme z důležitého poznatku, že neexistuje žádný pohyb, který by nevyžadoval aktivitu svalů, které stabilizují úpony svalů, které provádějí pohyb – např. svaly pohybující horní končetinou při posilování prsních svalů. Mezi stabilizační svaly řadíme zejména bránici, vybrané svaly zad a břicha. Stabilizační funkce je sice automatická, ale u většiny lidí velice omezeně ovládaná volním způsobem, nemluvě o svalech hluboko uložených, které jsou pro posturální funkci obzvláště důležité.
K vyšetření posturálních funkcí používáme cílené posturální testy. Cvičení zahajujeme ovlivněním trupové stabilizace (hlubokého stabilizačního systému páteře), která je základním předpokladem pro cílenou funkci končetin. Svaly cvičíme ve vývojových posturálně lokomočních řadách. Posturální (zpevňovací) síla musí vždy odpovídat síle svalů, které pohyb provádějí (fázické hybnosti), tzn. síla, která pohyb provádí, nesmí být větší, než síla stabilizujících svalů, jinak pohyb vychází z náhradního řešení. Volba cvičení vychází z cíle, kterého chceme dosáhnout.
Mezi hlavní přednosti této metody patří její komplexní přístup, který nepohlíží na pohyb jako izolovanou práci několika svalů, ale vždy jako na výsledek práce celého těla.
Více o DNS se dozvíte na www.dns-cz.com